Terapie
Terapií označujeme takové ošetření klienta, které řeší jeho aktuální fyzický i psychický stav.
Nastavíme použití metod a technik a cvičení tak, aby došlo co nejefektivněji a nejrychleji k nápravě, dysbalancí způsobující obtíže klienta. Toto období obnáší ve většině případů 6-8 návštěv.
Dalším krokem úspěšné terapie je udržení optimálního dosaženého stavu. Tento stav si klient díky doporučenému a naučenému cvičení, regeneračních a relaxačních metod, doporučených pohybových aktivit a pod může udržovat již bez vnější pomoci, tedy naprosto sám.
- Terapii nastavujeme pro řešení aktuálních zdravotních potíží. Dále, po zvládnutí akutního stavu na rehabilitaci po potížích.
- Dále také jako prevenci, aby se již vyřešené potíže nenavrátily.
- Také jako prevenci proto, aby se žádné zdravotní obtíže v budoucnu neobjevily – kompenzujeme terapií pohybové stereotypy, svalové přetížení i nedostatek svalové aktivity.
Terapie je sestavena vždy individuálně. Konečným cílem léčby, rehabilitace i prevence je však vždy uvést tělo do rovnováhy.
Svalová dysbalance je porucha hybného systému, jedná se o stav, kdy jsou svaly působící proti sobě ve vzájemné nerovnováze. Často se stává, že jeden z těchto svalů je ochablý, protipůsobící zkrácence. Příčinou vzniku svalové dysbalance je často nerovnoměrné zatěžování svalových skupin např. při sportu, ale může se vyskytnout i jako poúrazový projev, kdy člověk vyhledává nebolestivou polohu a v ní se dlouhodobě pak nachází. Jeho vnějším obrazem jsou typické vady v držení těla, které mají zcela konkrétní podobu.
Patří sem především:
- předsunutá hlava nebo alespoň zvětšené prohnutí krční páteře
- zakulacené držení ramen, při němž se ramena vysouvají vpřed, eventuálně vzhůru
- hrudní úsek páteře se výrazněji vyklenuje vzad
- bederní páteř se zvýšeně prohýbá
- zvyšuje se pánevní sklon a břicho se uvolněně vyklenuje vpřed
- uvolňuje se a povoluje se napětí v hýždích
Prohlubující se stav svalové nerovnováhy má určující vliv na tvar a posléze i stavbu páteře a kloubů. Vzniká druhotně řada dalších poruch, které se projevují i ve funkcích vnitřních orgánů. Jedním z typických příznaků tohoto stavu je postupné omezování hybnosti některých úseků páteře (blokáda), které je kompenzováno zvyšováním hybnosti úseků jiných. Toto zvýšení hybnosti může nabýt až patologické úrovně, kdy se hovoří o hypermobilitě, jenž je jen složitě, ale je odstranitelná.